Program konference

Anotace bude doplněna.

Základní změny v projednávané novele stavebního zákona z pohledu projektantů a stavebníků a příprava nových prováděcích předpisů.

Města se stávají jedním z klíčových aktérů přechodu k cirkulární ekonomice. Zatímco tradiční lineární model je založen na principu „vytěžit–vyrobit–spotřebovat–vyhodit“, moderní města hledají způsoby, jak prodloužit životní cyklus materiálů, efektivně využívat zdroje a minimalizovat vznik odpadů. Cirkulární přístup přináší nové příležitosti zejména i v oblasti výstavby a správy infrastruktury, nakládání se stavebními odpady a využívání druhotných surovin. Příspěvek představí aktuální strategické směry České republiky a Evropské unie v oblasti oběhového hospodářství v kontextu Hospodářské strategie Česko 2.0. Diskutovány budou také nové příležitosti, které přináší digitalizace, materiálové pasy staveb a koncept města jako „materiálové banky“ budoucnosti.

Jak může stavební materiál starý tisíce let přinést nové odpovědi na současné otázky týkající se infrastruktury? Přednáška ukazuje, jak se masivní žula díky moderní technologii předpětí stává nosnou konstrukcí. Na příkladu mostů pro pěší a cyklisty můžeme vidět, jak se vzájemně doplňují úsporná konstrukce, trvanlivost a realizace šetrná k přírodním zdrojům.

Príspevok prezentuje inovatívny prístup Správy ciest Bratislavského samosprávneho kraja k uplatňovaniu princípov cirkulárnej ekonomiky v cestnom staviteľstve. Zameriava sa na praktické využitie. Kľúčovou časťou príspevku je prezentácia pilotného projektu v obci Malinovo, kde bola táto technológia prvýkrát aplikovaná v reálnych podmienkach cestnej siete recyklovaných cigaretových ohorkov ako modifikátora asfaltových zmesí, s cieľom zvýšiť ich odolnosť voči trvalým deformáciám a zlepšiť moduly tuhosti. Cieľom je zdieľať skúsenosti z investičnej prípravy a prevádzky tejto environmentálne udržateľnej komunikácie v mestskom a prímestskom prostredí.

Nové požadavky na odpadové hospodářství vyžadují změnu uvažování: lineární využívání zdrojů by mělo být nahrazeno cirkulární koncepcí výstavby. Princip „Cradle to Cradle“ je považován za základ moderního oběhového hospodářství. V souladu s logikou technického cyklu lze ve stavebnictví mimo jiné využívat recyklovaný beton. Proč je však podíl nových budov postavených s využitím recyklovaného betonu tak nízký? Vědecké studie poukazují na tento rozpor zejména u veřejných stavebních projektů. Přednáška se dále zabývá výzkumy jednoho výrobce transportního betonu, jejichž cílem je analyzovat překážky bránící používání recyklovaného betonu a poukázat na možnosti jeho lepšího proniknutí na trh.

Odvětví stavebnictví je kvůli energeticky náročné výrobě materiálů jedním z hlavních faktorů přispívajících ke změně klimatu. Zajištění bytového fondu musí probíhat s využitím obnovitelných surovin dostupných v daném regionu a s minimálními emisemi během celého životního cyklu. Slámový hybridní blok je nový, nosný stěnový materiál vyrobený z rychle obnovitelných surovin (sláma, dřevěné třísky, lignin), který se vyrábí s využitím obnovitelných zdrojů energie. Prototypy vykazují ve srovnání s tradičními stěnami ze slámových balíků lepší strukturální vlastnosti.

Cirkulární ekonomika je hospodářský model, který se snaží minimalizovat vznik odpadu, regenerovat přírodní ekosystémy a udržet výrobky, materiály a zdroje v oběhu co nejdéle. V Havlíčkově Brodě se samospráva před lety rozhodla pro zásadní změnu dosavadního systému likvidace komunálního odpadu ve městě. Přijetím radikálních opatření se pozitivně a výrazně zlepšila bilance separovaného odpadu doložitelná statistickými údaji. Výroba pitné vody a její distribuce je drahým a energeticky náročným procesem. Její používání k zálivce veřejných trávníků je z pohledu oběhového hospodářství plýtváním. Využití přírodní neupravované vody, kumulované v historické studni, ve prospěch péče o centrální prostor zeleně velkého náměstí však může být příkladem následováníhodným i pro jiná sídla.

Zavedení funkčního systému cirkulární ekonomiky je základem zachování hodnot, nikoli jejich ničení. Dnes se výrobky nevyrábějí proto, aby se uchovaly, ale aby byly nahrazeny. Náš ekonomický systém je založen na růstu a je poháněn spotřebou. Neustále rostoucí produkce v důsledku toho spotřebovává stále více zdrojů, které jsou však omezené. Proto je třeba materiál využívat tak, aby se nespotřebovával, ale pouze používal.

Cirkulární ekonomika se etabluje jako klíčový nástroj udržitelného rozvoje měst prostřednictvím efektivního hospodaření se zdroji a snižování odpadu. Tato zpráva zkoumá aplikaci principů cirkulární ekonomiky v kontextu městského inženýrství v Bulharsku, se zaměřením na integraci odpadových, energetických a vodních systémů. Jsou analyzovány národní politiky a strategické dokumenty, stejně jako hlavní výzvy spojené s nízkou úrovní recyklace a vysokým podílem skládek. Zvláštní pozornost je věnována roli obnovitelných zdrojů energie, včetně bioplynu, skládkového plynu a sběru kalů z odpadních vod. Jako případová studie je představena oblast Varna, kde byla implementována konkrétní inženýrská řešení, jako je výroba RDF, zpětné získávání energie odpadu a modernizace vodovodní a kanalizační infrastruktury. Studie ukazuje, že navzdory přítomnosti pracovních postupů chybí celková integrace mezi jednotlivými systémy. Závěrem lze říci, že je zdůrazněna potřeba přechodu k integrovaným městským řešením založeným na cirkulární ekonomice a obnovitelných zdrojích energie jako klíčový faktor udržitelného rozvoje bulharských měst.

Tato prezentace představí Dębowy Młyn (Dubový mlýn) a koncepci jeho revitalizace, kterou v roce 2018 pro zchátralý historický komplex vodního mlýna, zasazený mezi staré duby v původní krajině, vytvořil Piotr Chmura. Namísto demolice a nahrazení stávajících staveb novými budovami koncepce preferuje zachování existujících staveb a jejich využití v nových funkcích.  Koncepce klade důraz na zacházení s půdou, materiály, krajinou a historií jako s cennými zdroji. Projekt spojuje historické budovy, cestovní ruch, gastronomii a místní produkci, rekreaci, jezdecké aktivity a přírodu do jediného, synergického ekonomického ekosystému. Ukazuje, že principy cirkulární ekonomiky mohou současně přinášet nejenom environmentální a sociální výhody, ale také dlouhodobou ekonomickou hodnotu. Dębowy Młyn ukazuje, že budoucnost stavebnictví nezačíná vždy budováním něčeho nového – někdy začíná pochopením hodnoty toho, co již existuje.

Anotace bude doplněna.