Přivítání a představení čestných hostů konference

Ing. Adam Vokurka, Ph.D., prezident ČSSI

Vystoupení zástupců ministerstev ČR, zástupců kraje a města Karlovy Vary

Představení knihy „Městské inženýrství nejen pro městské inženýry“

doc. Ing. František Kuda, CSc., za kolektiv autorů

Úvod do problematiky konference Město a voda – voda potřebná, užitečná i nežádoucí

Ing. Marek Teichmann, Ph.D., Garant FAST VŠB-TU Ostrava

Voda je nezbytnou součástí lidského života a její využití lze shledat v široké škále odvětví. Voda má zásadní vliv na urbanismus, stavitelství i architekturu lidských sídel a je jejich nedílnou součástí. Zároveň je však potřeba vyrovnávat se s jejími ničivými či škodlivými účinky, často souvisejícími s celosvětovou změnou klimatu, která vyvolává výskyt extrémních meteorologických jevů, a současná urbanizovaná území i volná krajina tak čelí boji se suchem na straně jedné a s enormním množstvím přívalových srážkových vod na straně druhé. Cílem příspěvku je představit zásadní význam vody, včetně hospodaření s tímto elementem, pro společnost i životní prostředí a představit vzájemně provázané široké spektrum činností stavebních inženýrů při zacházení a hospodaření s vodou.

Klesající stavy podzemních vod a extrémní meteorologické jevy – geotechnické parametry ovlivňující zástavbu a plánování

Dr.-Ing. Peter Hinz, garant Saská IK

Příspěvek je zaměřen na situaci podzemních vod ve svobodném státě Sasko, která je spojená s extrémními meteorologickými jevy-vysycháním a extrémními dešti. Pro oblast Saska byly vyhodnoceny dostupné údaje státní měřicí sítě o stavu podzemních vod na vybraných místech s ohledem na dlouhodobé hydrografy. Účinky poklesu stavu podzemních vod na stávající zástavbu mohou být v závislosti na situaci stavebního pozemku závažné. V přednášce jsou uvedeny příklady poškození v důsledku sedání u budov, které odolávaly desítky až stovky let, a utrpěly škody teprve vysycháním podloží v posledních letech. Naproti tomu se vedle poklesu stavu podzemních vod v posledních letech stále častěji objevují extrémní deště. Zvyšování návrhových stavů vod jde přesně proti trvale udržitelné a šetrné výstavbě. Z toho vyplývají nové výzvy při stanovování požadavků na dimenzování a na stavby, zejména u vsakovacích zařízení. Plánovaným cílem se stává zachycení srážkové vody na místě, dlouholetá metoda „shromáždit a odvést“ se dostává do pozadí. V tomto smyslu přednáška upozorňuje na různé přístupy, které vedou k realizovatelným řešením právě v oblasti přechodu mezi dobrou propustností a nepropustností půdy.

Přeměna obce Kürnach na vesnici zachycující dešťovou vodu

Dipl.-Ing. Heinz Joachim Rehbein, garant Bavorská IK

Obec Kürnach leží na severozápadě Bavorska, cca 8 km severovýchodně od Würzburgu a má přibližně 5 000 obyvatel. Klimatická změna se v celém Německu projevuje v létě dlouhými obdobími sucha a stále častějšími přívalovými dešti. Velmi silný přívalový déšť v létě 2019 vedl v Kürnachu k zatopení některých ulic a obytných budov. To obec přimělo zavést protipovodňová opatření. Součástí těchto protipovodňových opatření je studie na vypracování koncepce klimaticky odolného města zachycujícího dešťovou vodu (město-houba, sponge city). Hlavním cílem obce při tom je zachycení a akumulace velkých množství vody, kterou bude možno s časovou prodlevou opět odevzdávat do prostředí.

Vplyv výstavby plánovanej podzemnej železničnej trate TEN-T v Bratislave na prúdenie podzemných vôd

prof. Ing. Andrej Šoltész, Ph.D., garant SKSI

V rámci zlepšenia dopravnej infraštruktúry mesta Bratislavy sa plánuje s prepojením letiska so železničnou sieťou. Časť trasy železničného prepojenia je navrhovaná pozdĺž Malých Karpát v podzemnom tuneli, ktorý sa má budovať hĺbením zhora pod ochranou pažiacich a tesniacich stien. Nakoľko nepriepustná podzemná stena tunela bude mať vplyv na hladinový a prietokový režim podzemných vôd, v rámci hodnotenia dopadu na životné prostredie bola vykonaná simulácia prúdenia podzemných vôd pomocou trojrozmerného modelu, ktorý je založený na metóde konečných prvkov. V príspevku sú uvedené výsledky analýzy, prognózy a taktiež možnosti regulácie podzemnej vody po realizácii uvedeného železničného prepojenia.

Městské klimatické ostrůvky jako ústřední prvek udržitelného přizpůsobení se klimatickým změnám

Dr.-Ing. Michael Probst, Björnsen Beratende Ingenieure, garant VBI

Přizpůsobení se klimatickým změnám je velkým úkolem při vytváření infrastruktury budoucnosti. Právě v centrech našich měst mají velké nepropustné plochy nepříznivé dopady na kvalitu života, např. v důsledku přehřívání nebo zátop při přívalových deštích. Pro zachování kvality života v centrech měst je nutné nové pojetí hospodaření s vodou ve městech. Základním cílem je obnovení pokud možno přirozeného rozdělení na tyto komponenty: povrchový odtok, bilance půdní vody a tvorba podzemní vody. Myšlenka města jako houby, která zachycuje dešťovou vodu, není nijak nová, v praxi však často chybí celostní definice cíle. Různí aktéři, např. komunální úřady odpovědné za péči o zeleň nebo městské kanalizační podniky se při tvorbě modrozelené infrastruktury zaměřují na své úkoly, tedy např. na optimalizaci poměrů stanovišť pouličních stromů nebo na dimenzování kanalizačních zařízení v souladu s normami. To sice vede k řešení jednotlivých aspektů, avšak bez optimálního využití potenciálů komplexně promyšlené modrozelené infrastruktury. Optimalizace zeleně ve smyslu efektivního ukládání srážek a optimalizace jejího odpařovacího a ochlazovacího účinku s ohledem na požadavky vegetace lze dosáhnout buď při zachování dosavadního uspořádání a druhů stromů nebo podstatnou změnou způsobu myšlení a vytváření zeleně v podobě klimatických ostrůvků. Přednáška se při tom zaměřuje na myšlenku klimatických ostrůvků, které při minimálních technických nárocích mají maximální účinek ve smyslu výše uvedených cílů. Které člověku poskytnou kvalitní pobyt a zároveň mohou představovat hotspoty biodiverzity. Navzdory těmto přednostem realizace často ztroskotá na myšlení jednotlivých aktérů, zaměřeném pouze na vlastní obor činnosti.

Představení plakátů studentů oboru MI s tematikou Město a voda

Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D., garant Fakulta stavební VUT Brno

Hydrologie a její využití nejen v urbanizovaných oblastech

Mgr. Ivana Černá, Český hydrometeorologický ústav, Brno, garant ČSSI

Příspěvek se zabývá jednou z významných aktivit Českého hydrometeorologického ústavu, který se v rámci svého zaměření specializuje mimo jiné na měření povrchových a podzemních vod. Data naměřená na rozsáhlé síti stanic povrchových vod se vyhodnocují a dále využívají, například jako základ pro hydrologickou hlásnou a předpovědní službu, nebo vstupují do výpočtů hydrologických studií a návrhových teoretických povodňových vln. Pozorování podzemních vod dává informace, jaký je stav podzemních vod v mělkých a hlubokých vrstvách pod terénem. Specifické a nepříliš známé jsou také tzv. hydropedologické profily, které vznikly v povodí Dyje a dolní Moravy ve 20. – 30. letech 20. století původně jako sondy pro sledování stavu podzemních vod v profilech kolmých k vodnímu toku. Data měla sloužit jako podklad pro výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Od stavby kanálu se upustilo, některé profily a sondy jsou však dodnes sledovány. Existují tak unikátní časové řady, které dosahují téměř 90 let.

Lichoceves – Obec v zahradě

Ing. Jitka Thomasová, garant ČKAIT

Záměrem projektu je rozvoj nového městečka pro cca 3500 obyvatel s cílem navrhnout moderní, udržitelné a kvalitní prostředí pro život obyvatel v těsném zázemí Prahy. Řešené území dává příležitost poučit se z nezdarů minulosti a navrhnout koncepční, celostní přístup k území, s řízeným udržitelným rozvojem a moderním řešení ochrany přírody a prevence klimatických změn v měřítku malého města. Jde o návrh moderního bydlení v suburbánní krajině – vizi nového městečka – včetně odpovídající veřejné infrastruktury a zapojení navrhované zástavby do současné krajiny. Navrhujeme nová náměstí, parky, školy, školky, sportoviště i podmínky pro nová pracovní místa. Zástavba je v krajině doprovázena novými prvky zelených pásů, cest, remízů a dalších krajinných prvků umožňujících rekreaci obyvatel a zároveň zlepšení funkčnosti ekosystémů a zadržení vody v krajině. Stavebník objednal DÚR pro řešení infrastruktury na ploše cca 110 ha. Velmi dělný tým inženýrů pracoval po celou dobu v úzké spolupráci s architekty, aby se podařilo vytvořit fungující městečko s komplexní dopravní a technickou infrastrukturou. Jedním z problémů bylo vyřešit odvod dešťových vod v území bez výrazných vodních toků a půdou se špatnými vsakovacími poměry. Tuto skutečnost si celý tým uvědomil a ve vzájemné spolupráci vytvořil komplexní systém využití srážkových vod v území, současně se zajištěním jejich bezpečného odtoku při mimořádných srážkových příležitostech. Příspěvek předvádí výsledné řešení práce širokého týmů odborníků.

Voda, vodní toky a vodní prvky jako image města

Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D., garant Fakulta stavební VUT Brno

Od 90. let 20.století začíná pozvolná změna přístupu českých měst k vodním toků a vodním prvkům v intravilánu obce. Dochází k pozvolné rehabilitaci vody jako základního živlu, tvořící kvalitní klima a ducha města. České obce začínají oživovat svůj veřejný prostor o vodní prvky – fontány, vodní hřiště, pítka. Začínají budovat nábřeží vodních toků jak přírodních, tak umělých. Na počátku 21.století hledají česká města svůj obraz, svoji image. Řada obcí již potenciál vodních prvků ve svých ulicích a náměstích pochopila a snaží se je aplikovat jako nedílnou součástí veřejného prostoru. Tyto města jsou často inspiračním zdrojem pro ostatní obce, které doposud neměly tu odvahu s vodními prvky pracovat a aplikovat je do veřejného prostoru.

Panelová diskuse k předneseným referátům

Moderuje: Ing. Adam Vokurka, Ph.D.

Zhodnocení a závěr konference

doc. Ing. František Kuda, CSc., předseda Vědecké rady konference MI KV